Vždycky jsem se zajímala o módu. A taky mě bavilo nosit zajímavé módní výstřelky. Ale hodně divoké výstřelky! Bavilo mě být středem pozornosti. Nikdy jsem na sobě nenosila takové ty nudné šaty, abych byla šedá myš. Vždycky jsem chtěla něčím zaujmout, abych byla středem pozornosti a aby moje oblečení zaujalo okolí. Takže jsem se nebála kombinací, které jsou naprosto nemožné. Jenomže to byl můj styl a moje móda a mě to bavilo. Takže pro mě nebyl problém si vzít třeba nějakou koženou minisukni, botasky a třeba džínovou bundu. Líbilo se mi to. A je mi jedno, že třeba někomu se to nelíbilo nebo to někomu přišlo třeba dokonce i pohoršující.

Bylo mi to vážně jedno. Šlo mi hlavně o to, abych se v módě cítila taková, jak a chci být, takže taková svá. Líbilo se mi taky měnit barvy vlasů, v tom jsem byla vážně expert. Takže třeba kdykoliv jsem šla kolem drogerie, tak jsem si ihned koupila novou barvu na vlasy. Měla jsem už na hlavě tolik barev, že bych to ani nespočítala. Jenomže taková jsem já a měnit se nechci. Ale i tak jsem měla opravdu hodně kamarádek. Byla jsem totiž hodně veselá holka, takže se mnou nebyla nuda. Takže mě potěšilo, když jsem taky poznala mnoho přátel, kteří se taky zajímali o módu, jakou mám ráda já.

Takže jsme potom byla taková veselá parta, která si měnila módní střelky. Abych pravdu řekla, opravdu by mě bavilo být třeba například módní návrhářka nebo módní policie. Říkala jsem si, že by mě bavilo taky navrhovat oblečení anebo ho alespoň kreslit. A potom třeba někdy v hloubi srdce doufat, že třeba někdo podle podařené kresby to oblečení navrhne. Jenomže ta moje móda byla opravdu tak divoká, že to silně pochybuji. Dnešní lidé jsou spíše v módě konzervativní. Jenomže kdybych byla já konzervativní, tak bych to zase nebyla já. Asi to mám po mamince. Ta taky byla šílená v módě.