Hlavně musí vyhovovat podle zákona č. 254/2001 Sb. (o vodách) a vyhlášce č. 501/2006 Sb. (o obecných požadavcích na využívání území).Je možné, že nedostanete na úřadě zcela jasné informace, a proto si o tom budete muset přečíst v oficiálních dokumentech.
Abyste se vyhnuli nepříjemnostem, je zapotřebí si obstarat pár povolení (obvyklé stavební povolení, povolení k nakládání s povrchovými vodami dle vodního zákona) a autorizaci na výstavbu výrobní elektřiny. Dále je též zapotřebí si sehnat smlouvu o připojení malé vodní elektrárny s provozovatelem distribuční soustavy. To, co do ní investujete, se vám vrátí v období od tří do deseti let. Obvykle mají dlouhodobou životnost (minimálně padesát let) a nízkou poruchovost. U moderních modelů nemusíte stát (fungují samostatně), ale není od věci, když je sem tam půjdete zkontrolovat. Za každou kilowatthodinu umí uspořit přibližně jeden kilogram energetického uhlí. Tato výroba energie patří mezi nejšetrnější způsoby.

Nezapomeňte však, že provozovatel je povinen (dle vodního zákona) zachovávat tzv. minimální zůstatkový průtok ve vodním toku. Znamená to, že můžete použít většinu vody pro pohon turbíny, ale vždy musíte nechat část, která bude protékat původním tokem.
Je označována, když má výkon do deseti mikrovln, evropská unie je však považuje jen do pěti mikrovln. Budují se většinou v místě bývalých mlýnů a jezů, ale můžete jí mít i na říčce či potoku. Nejdřív zjistěte celoroční spád a průtok vody. Například říčka klesající o tři procenta (tři metry výšky na jeden kilometr délky), kterou probíhá kubík vody za sekundu, poskytne energii přibližně pro výkon dvaceti-pěti kilowattů.

Dělení podle parametrů:

·         Výkon:
◦     Průmyslové (do jedné mikrovlny)
◦     mini-elektrárny (do jedné mikrovlny)
◦     domácí (do třiceti-pěti mikrovln)
·         Spád:
◦     nízkotlaké (dvaceti metrů)
◦     středotlaké (dvaceti až sto metrů)
◦     vysokotlaké (od sto metrů)
·         dle nakládání s vodou:
◦     průtokové
◦     akumulační
◦     přečerpávací